Vývojová dysfázie

Jedná se o specificky narušený vývoj řeči v důsledku raného mozkového poškození různé etiologie, který postihuje řečové zóny vyvíjejícího se mozku.

U dětí s vývojovou dysfázií se nevyskytují závažná neurologická nebo psychiatrická postižení či poruchy sluchu a ani nevyrůstají v takových podmínkách, které by mohly vysvětlit charakter jejich těžkostí. Úroveň jazykových schopností je výrazně horší, než by se dalo očekávat při daných neverbálních intelektových schopnostech. Narušení postihuje všechny jazykové roviny, projevuje se v oblasti výslovnosti, slovní zásoby i gramatiky. Dysfatici mají obtíže s pamětí, pozorností, jemnou motorikou i grafomotorikou. Jsou lehce unavitelní, často mají obtíže v sociálních vztazích, nemají kamarády, tato porucha negativně ovlivňuje trávení volného času a výběr budoucí profese.

Pokud je dysfatik vzděláván v běžné ZŠ, je veden jako integrovaný žák, kdy pracuje dle IVP, v nejtěžších případech s podporou asistenta pedagoga. I u dobře kompenzovaného dysfatika se projevují odchylky v percepci,  paměti, v pozornosti. U dítěte se mohou projevovat pseudodyslektické a dysortografické obtíže. Většinou mívá problémy v naukových předmětech.

Doporučení pro pedagogy:

• Posadit žáka blízko pedagoga, vedle klidného spolužáka, případně samostatně.
• Zjednodušovat zadání, nepoužívat abstraktní výrazy.
• Ujistit se o tom, že žák pochopil zadání (instrukci), průběžně ho kontrolovat.
• Dát čas na porozumění textu.
• Ověřování znalostí realizovat nejlépe testovou formou, případně dát domů seznam otázek a některé v přesném znění využít při zkoušení.
• Počítat s obtížemi v koncentraci pozornosti, pozor na přetížení.
• Motivovat, chválit i za dílčí úspěchy.
• Sloh psát s předem připravenou osnovou a návodnými otázkami.
• V českém jazyce zaměřit text na jeden mluvnický jev, povolit přehledy gramatiky.
• V matematice individuálně vysvětlit zadání slovního úkolu.
• V cizím jazyce se zaměřit na základní učivo a znalost slovní zásoby, částečně tolerovat fonetický přepis.
• V naukových předmětech kopírovat zápisy.
• Vše doplňovat názorem, obrázky, schématy.

Specifika komunikace se žákem s vývojovou dysfázií:

• Před zahájením činnosti navázat oční kontakt.
• Mluvit pomalejším tempem, zřetelně artikulovat.
• Mezi jednotlivými větami nebo otázkami ponechat čas. Pokud nereaguje, přeformulovat otázku, zaměřit se na klíčová slova.
• Vyladit se na úroveň jen o něco rozvinutější, než je aktuální jazyková úroveň žáka.
• Uplatňovat techniku „mapování kontextu“ – pomalým tempem pojmenovávat a komentovat všechny činnosti.
• Počkat na odpověď nebo alespoň neverbální reakci žáka.

Otázky formulovat tak, aby zpočátku mohl žák odpovídat neverbálně nebo jednoslovně, postupně úroveň zvyšovat.