Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se

Mutismus

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Oněmění, tj. ztráta schopnosti verbálně komunikovat, zpravidla na neurotickém nebo psychotickém podkladu. U dětí se poměrně často vyskytuje elektivní mutismus, který je vázán na určité prostředí, osobu nebo situaci (může jít jen o jednoho člověka, jeden vyučovaný předmět…). Velmi často se projevuje u dětí v předškolním věku nebo na začátku školní docházky. Je vázán na extrémně vystupňované obavy ze selhání, není závislý na výši IQ. Často souvisí s hyperprotektivní výchovou, nadměrnými nároky, sourozeneckou rivalitou, výsměchem a ponižováním. Významným faktorem je, že dítě chce mluvit, ale nemůže. U některých dětí je zachována neverbální komunikace, případně komunikují šeptem. O elektivním mutismu můžeme mluvit tehdy, pokud trvá alespoň 4 týdny (nepočítá se září v 1. třídě). Někdy se chybně zaměňuje s mluvním negativismem, když např. dítě nechce mluvit u lékaře.

Doporučení pro pedagogy:

  • Respektovat, že žák odmítá komunikovat verbálně. Z toho, že nemluví, ale nesmí profitovat.
  • Vyhnout se negativním komentářům (verbálním i neverbálním) spojeným s nekomunikací žáka.
  • Připravovat činnosti, které žáka zaujmou, případně i překvapí.
  • Pověřovat úkoly, které nevyžadují verbální komunikaci, ale umožňují aktivní zapojení do kolektivu.
  • Upřednostňovat skupinové formy práce.
  • Při skupinových činnostech nikdy žáka nepřeskočíme, chvíli vyčkáme, může se stát, že ho téma zaujme tak, že promluví.
  • Ověřování znalostí volit dle aktuálního stavu. Pokud žák dokáže komunikovat písemně, můžeme nahradit ústní zkoušení písemným.
  • Až žák naváže s učitelem bližší vztah, je možné motivovat žáka k tomu, že odpověď přijde pošeptat učiteli do ucha.
  • Čtení, komunikace v cizím jazyce, pamětné zvládnutí básniček… lze natočit na video v domácím prostředí (někdy je potřeba, aby o tom dítě nevědělo).
  • Vynechat soutěživé hry, při kterých je potřeba rychlých odpovědí. Pokud už chceme zařadit např. „Početního krále“, je vhodné zajistit stejné podmínky všem (např. místo odpovědí zvedat kartičky).
  • Seznámit spolužáky s problematikou mutismu, zamezit posměchu.

Specifika komunikace se žákem s elektivním mutismem:

  • Nikdy nenutit do verbálního projevu.
  • Vyvarovat se toho, že před žákem řekneme další osobě (učiteli, žákům), ten stejně nebude mluvit.
  • Vše co děláme komentovat, pracovat s hlasem.
  • Neslibovat odměnu, pokud bude mluvit.
  • Akceptovat všechny formy projevu – šepot je mezistupeň.
  • Pokud žák náhodně promluví, nekomentovat to, jen pohledem ocenit, že o tom víme.
  • Někdy je možné komunikovat přes třetí osobu (kamaráda, asistenta pedagoga…)
  • Často se daří mluvit za někoho (plyšáka, loutku…). Vymyslet i náhradní způsob komunikace, např. (pokud bude chtít pejsek říct ano, jednou zaštěká, když ne, tak zaštěká dvakrát….)
Pohled byl zobrazen 1296x od 23 březen 2017 do 4 březen 2021