X Finanční gramotnost

Finanční gramotnost je nově zařazena v RVP ZV do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a společnost. Do charakteristik těchto vzdělávacích oblastí je doplněno, že jsou žáci seznamováni se světem financí a že tyto oblasti přispívají k rozvoji finanční gramotnosti. Pokud se podobné vyjádření nevyskytuje ve ŠVP, doporučujeme jeho doplnění do charakteristik vyučovacích předmětů, ve kterých bude finanční gramotnost ve škole realizována. Finanční gramotnost je potřeba realizovat v součinnosti se vzdělávacím oborem Matematika a její aplikace a Informační a komunikační technologie.
Předpokládáme, že finanční gramotnost bude nejčastěji začleňována na 1. stupni ZŠ do vyučovacích předmětů vzniklých ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a na 2. stupni ZŠ do předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Finanční gramotnost je také vhodné realizovat v předmětu ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a svět práce. Pokud je do těchto předmětů finanční gramotnost zařazena, je vhodné na toto upozornit také v charakteristikách těchto vyučovacích předmětů v ŠVP.
Finanční gramotnost je vhodné integrovat do stávajících předmětů nebo je také možné vytvořit nový vyučovací předmět zaměřený přímo na finanční gramotnost. Pokud budou pro výuku finanční gramotnosti využity disponibilní hodiny z učebního plánu, je toto nutné doplnit do poznámek k učebnímu plánu.
Nezapomínejte na to:

• že je finanční gramotnost nově povinnou součástí základního vzdělávání (nelze ji tedy realizovat pouze volitelnými předměty nebo jen v části třídy nebo ročníku). 
• že je výuku finanční gramotnosti nutné realizovat na 1. i na 2. stupni ZŠ, protože pro oba stupně základního vzdělávání jsou v RVP ZV závazné očekávané výstupy.
• že je finanční gramotnost na 1. a na 2. stupni ZŠ uceleným systémem finančního vzdělávání, a proto je potřeba zohledňovat návaznost mezi 1. a 2. stupněm základního vzdělávání.
• že je finanční gramotnost mezioborovou problematikou a že je proto při výuce nezbytná spolupráce mezi pedagogy.

To, že byl do cílového zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a vzdělávací oblasti Člověk a společnost začleněn nový cíl, který je speciálně věnován finanční gramotnosti, znamená výrazné zdůraznění této problematiky. Doporučujeme tento důraz promítnout do charakteristik vyučovacích předmětů, ve kterých se bude finanční gramotnost realizovat (pokud tomu tak není již ve stávajícím ŠVP).

Člověk a jeho svět:
  orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy
V očekávaném výstupu má žák prokazovat orientaci v problematice vlastnictví a peněz. V modelových situacích a na příkladech má žák prokazovat porozumění hospodaření domácnosti včetně praktických dovedností spojených s rozpočtem domácnosti. Nezbytné je propojovat finanční gramotnost s matematikou.  Vhodné je také přirozeně využívat informační a komunikační technologie a podněcovat kooperaci žáků. Ve výuce doporučujeme řešit úlohy z běžného života žáků. Při výuce finanční gramotnosti je potřeba vyvarovat se propagace konkrétních produktů, služeb a institucí. Toto lze vyřešit představením více nabídek, které mohou být mezi sebou porovnávány. Při výuce finanční gramotnosti nedoporučujeme pracovat s finančními údaji žáků nebo jejich rodičů.  Naopak doporučujeme vyučovat finanční gramotnost prostřednictvím inscenačních metod (hraní rolí, práce v modelových rodinách). Nezapomínejte na to, že finanční záležitosti jsou citlivou oblastí, a proto je potřeba při finančním vzdělávání zajistit bezpečné prostředí pro žáky i jejich rodiče.
   Příklady dílčích výstupů: 
- pozná české mince a bankovky (1., 2. ročník)
- uvede příklad využití platební karty (1., 2. ročník)
- odhadne cenu základních potravin a celkovou cenu nákupu (1., 2. ročník)
- zkontroluje, kolik peněz je vráceno při placení (3., 4. ročník)
- vlastními slovy vyjádří, co znamená, že je banka správce peněz (3., 4. ročník)
- porovná svá přání a potřeby se svými finančními možnostmi (4., 5. ročník)
- sestaví jednoduchý osobní rozpočet (4., 5. ročník)
- objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje (5. ročník)
- objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje (5. ročník)
- na příkladech objasní rizika půjčování peněz (5. ročník)
- uvede příklady základních příjmů a výdajů domácnosti (4., 5. ročník)
- na příkladu vysvětlí, jak reklamovat zboží (5. ročník)
 
Výchova k občanství:
- rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede jejich příklady
- objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání
- sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi
- na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení
- vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít
- uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu
- na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz
- rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané
- rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti
- na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu
- přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťováni obrany státu
Na 2. stupni ZŠ jsou rozvíjeny a prohlubovány vědomosti a dovednosti, získané na 1. stupni ZŠ. Očekávané výstupy Výchovy k občanství navazují na očekávané výstupy vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. V očekávaných výstupech má žák prokazovat orientaci v problematice vlastnictví, peněz a placení. Dále má prokazovat porozumění hospodaření domácnosti včetně praktických dovedností spojených s rozpočtem domácnosti a zásadami hospodárnosti. Na příkladech má žák objasnit možnosti nakládání s volnými finančními prostředky a možnosti řešení nedostatku finančních prostředků. Žák tímto také prokazuje základní orientaci ve finančních produktech. Neopominutelnou složkou finanční gramotnosti je také problematika práv spotřebitele. Pro rozvíjení finanční gramotnosti žáků je nezbytná kooperace mezi vyučujícími společenskovědních předmětů a vyučujícími matematiky.  Vhodné je také přirozeně využívat informační a komunikační technologie a podněcovat kooperaci žáků. Ve výuce doporučujeme řešit úlohy z běžného života žáků. Při výuce finanční gramotnosti je potřeba vyvarovat se propagace konkrétních produktů, služeb a institucí. Toto lze vyřešit představením více nabídek, které mohou být mezi sebou porovnávány. Při výuce finanční gramotnosti nedoporučujeme pracovat s finančními údaji žáků nebo jejich rodičů.  Naopak doporučujeme vyučovat finanční gramotnost prostřednictvím inscenačních metod (hraní rolí, práce v modelových rodinách). Nezapomínejte na to, že finanční záležitosti jsou citlivou oblastí, a proto je potřeba při finančním vzdělávání zajistit bezpečné prostředí pro žáky i jejich rodiče.
Příklady dílčích výstupů: 
- uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho ochrany včetně ochrany duševního vlastnictví (6. ročník)
- uvede příklady příjmů a výdajů domácnosti (6. ročník)
- vysvětlí rozdíl mezi pravidelnými a jednorázovými příjmy a výdaji (6. ročník)
- rozliší zbytné a nezbytné výdaje v konkrétní situaci (6. ročník)
- sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti (6. ročník)
- na příkladech vysvětlí rozdíl mezi vyrovnaným, schodkovým a přebytkovým rozpočtem (6. ročník)
- navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje (6. ročník)
- navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje (6. ročník)
- vysvětlí zásady hospodárnosti na rozpočtu domácnosti (6. ročník)
- vysvětlí, k čemu slouží bankovní účet (7. ročník)
- uvede příklady různých způsobů hotovostního placení (7. ročník)
- uvede příklady různých způsobů bezhotovostního placení (7. ročník)
- posoudí výhody a rizika hotovostního a bezhotovostního placení v konkrétní situaci (7. ročník)
- na příkladech objasní přednosti a rizika používání platebních karet (7. ročník)
- na příkladech objasní rozdíly mezi debetní a kreditní platební kartou (7. ročník)
- na příkladu vysvětlí rozdíl mezi úrokem placeným a přijatým (8. ročník)
- na příkladech objasní možnosti úspor, investic či spotřeby při nakládání s volnými finančními prostředky (8. ročník)
- porovná nabídku finančních produktů pro zhodnocení volných finančních prostředků (8., 9. ročník)
- hledá možnosti, jak řešit deficit na straně příjmů a výdajů (8., 9. ročník)
- uvede možnosti půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník)
- porovná nabídku finančních produktů pro půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník)
- uvede možnosti různých typů pojištění (8., 9. ročník)
- na příkladu vysvětlí, jak nabídka a poptávka ovlivňuje cenu (8. ročník)
- na příkladu vysvětlí způsoby, jak se stanovuje cena (8. ročník)
- na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH (8., 9. ročník)
- vysvětlí, co je inflace a jaký je její vliv na reálnou hodnotu peněz (8., 9. ročník)
- popíše postup při reklamaci výrobku nebo služby (9. ročník)
- na příkladu objasní, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele (9. ročník)
Pokud současné dílčí výstupy (školní výstupy) obsahují vědomosti a dovednosti, které byly naznačeny v příkladech, pak by měla být finanční gramotnost očekávanými výstupy dostatečně pokryta a ŠVP není nutné upravovat. Pokud ne, je třeba zvažovat doplnění dílčích výstupů.