1 Jak plánovat výuku českého znakového jazyka
Jitka Schormová, Tomáš Jelínek

Tato kapitola se zaměřuje na proces plánování výuky se zřetelem na specifika výuky českého znakového jazyka (dále ČZJ), a to předevšímve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona pro žáky se sluchovým postižením. Umět naplánovat výuku jak v dlouhodobém, tak krátkodobém horizontu patří k základním kompetencím každého učitele. Proces plánování předpokládá seznámení se s kurikulárními dokumenty, tedy s rámcovým vzdělávacím programem a školním vzdělávacím programem. Tyto dokumenty vymezují cíle a vzdělávací obsah konkrétní etapy vzdělávání a jsou stěžejní pro vytvoření koncepce daného předmětu. Na tyto programy navazuje časově tematický plán učebního předmětu, na jehož základě učitel vytváří plán vyučovací hodiny.

1.1 Rámcový vzdělávací program

Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) určuje obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání. RVP stanovuje témata, která by se měla probrat, a znalosti a dovednosti, které by měli žáci zvládnout, neurčuje však, v jakém pořadí, jakými učebními postupy atp. Je to dokument, který vydává MŠMT a který je závazný pro všechny typy základních a středních škol.

Problémem však je to, že pro předmět ČZJ není RVP dosud zpracován. Zatímco ostatní předměty jsou v RVP pevně ukotveny, ČZJ v RVP oporu stále nemá. Tato skutečnost klade vysoké nároky a velkou zodpovědnost na tvůrce školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP).

1.2 Školní vzdělávací program

ŠVP zpravidla vytváří tým učitelů, např. předmětová komise ČZJ, a schvaluje ho ředitel školy. Pro jeho zpracování je možné využít Manuál pro tvorbu ŠVP. ŠVP prezentuje a specifikuje podobu vzdělávání na konkrétní škole s ohledem na její potřeby a priority. Vzhledem k tomu, že je ŠVP povinnou součástí školní dokumentace, musí každá škola, která se specializuje na výuku žáků se sluchovým postižením a která zařadí do výuky předmět ČZJ, vytvářet ŠVP i bez opory v RVP.

Tvůrci ŠVP musejí mít na zřeteli, že by měl žák procházející prvním, druhým i třetím stupněm vzdělávání zvládnout konkrétní množství témat, konkrétní objem gramatiky a též by měl umět o ČZJ přemýšlet a vyjadřovat se o něm, tedy i znát určitý počet znaků souvisejících s popisem ČZJ. Tento požadavek se samozřejmě promítá i do časově tematického plánu, srov. např. přílohu Časově tematický plán, sloupec O jazyce.

Jedním z faktorů, který ovlivňuje nejen ŠVP, ale i další úrovně plánování, je fakt, že výuka může být realizována různými způsoby, a to jako samostatný předmět ČZJ nebo jako součást jiného předmětu, např. českého jazyka, případně může být ČZJ i předmětem volitelným (viz RVP pro základní vzdělávání, s. 144). V ŠVP, ale i na nižších úrovních plánování výuky je též zapotřebí přesněji specifikovat a zohlednit potřeby žáků, např. podle toho, zda mají kombinované postižení, zda v rodině komunikují v ČZJ, zda jsou ze slyšících či neslyšících rodin (více viz kap. 4). Tyto okolnosti se podle složení žáků a jejich potřeb každým školním rokem mění.

Do ŠVP se promítají i představy učitelů o vyučovacích postupech, formách výuky a vyučovacích materiálech a pomůckách, o způsobu hodnocení (více viz kap. 2 a 3), mezipředmětové vztahy a celkové podmínky konkrétní školy.

Ze ŠVP vychází individuální vzdělávací plán (dále IVP), který je definován jako jedno z podpůrných opatření poskytovaných žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami či žákovi nadanému. Je také součástí školní dokumentace a slouží všem, kteří se podílejí na výchovně-vzdělávacím procesu daného žáka, a je pro ně závazný.  Při vytváření IVP je možné postupovat podle Metodického pokynu k novele vyhlášky č. 27/2016 Sb.

1.3 Časově tematický plán předmětu ČZJ

Na základě ŠVP zpracovává každý učitel časově tematický plán učebního předmětu (dále jen ČTP). Jde o tematický plán učiva rozvržený na jeden školní rok po měsících, týdnech a dnech v takovém sledu, v jakém má být učivo probíráno s ohledem na časovou dotaci.

Při tvorbě ČTP předmětu ČZJ musejí mít učitelé na zřeteli, že výuka nezahrnuje pouze znakovou zásobu a gramatiku, ale žáci by též měli umět rozpoznat a pojmenovat jednotlivé jevy ČZJ (parametry znaku, ikoničnost, arbitrárnost, lexikální výpůjčky, gramatické využití a vizualizace prostoru, střídání rolí, inkorporace, složeniny znaků, klasifikátory, specifické znaky, nepřímá pojmenování apod.). Měli by tedy získávat dovednost jazyk všestranně využívat, ale měli by být vedeni i k přemýšlení o jazyce. Dále by žáci měli být seznámeni také s tím, že existují regionální jazykové odchylky (variety ČZJ).

V příloze Časově tematický plán je uveden příklad, jak je možné zpracovat časově tematický plán předmětu ČZJ pro 9. ročník s týdenní časovou dotací jedna vyučovací hodina týdně. V tabulce jsou podrobně rozpracována jednotlivá témata podle ŠVP, k nim se vztahující znaková zásoba a gramatika tak, v jakém časovém a logickém sledu budou probírána. Samostatný sloupec je věnován jazykovědným kategoriím, jejichž prostřednictvím žáci mohou nejen komunikovat, ale též o jazyce teoreticky uvažovat.

1.4 Plán vyučovací hodiny ČZJ

Na základě ČTP učitel plánuje jednotlivou vyučovací hodinu. Nejprve si musí uvědomit, co je cílem připravované vyučovací hodiny. Cíl výuky nelze chápat pouze jako to, „co má být probráno“. Jde především o nové znalosti a dovednosti, které má žák získat. Cíl by měl být stanoven pomocí konkrétního výroku, např. žák se naučí / žák umí vytvořit pozvánku na své narozeniny. Při stanovení cíle učitel též vychází ze zhodnocení a reflexe předchozí výuky, musí zvážit, zda není potřeba ještě něco procvičit, zopakovat, vysvětlit znovu. S cíli výuky by měli být pravidelně seznamováni i žáci, a to především proto, aby si také oni mohli na konci hodiny zkontrolovat, zda byl cíl splněn, a byli takvíce motivováni k němu opravdu dospět.

Učitel musí dále promyslet, jakými prostředky chce cíle dosáhnout, tedy jakou látku je k dosažení cíle třeba probrat a jakými vyučovacími postupy (více viz kap. 2), jaké mají žáci o tématu dosavadní znalosti a jakými dovednostmi disponují.

Pro ilustraci a zjednodušení zde uvádíme otázky, na které si musí učitel při přípravě běžné vyučovací hodiny odpovědět:

1. Jaký je cíl vyučovací hodiny?
2. Jakou látku budu vyučovat?
3. Jak budu žáky motivovat a aktivizovat?
4. Odpovídá časová a obsahová kontinuitu učiva?
5. Kterou látku bude třeba zopakovat?
6. Které vyučovací metody pro dosažení cíle využiji?
7. Jaká část učiva bude nejobtížnější a jak ji žákům zpřístupním?
8. Bude zapotřebí diferencovaný a individuální přístup k žákům?
9. Jak budu hodnotit práci a výsledky pracovní činnosti žáků?
10.  Jaký zadám žákům domácí úkol?

1.4.1 Struktura běžné vyučovací hodiny

Dalším specifikem, které je třeba při přípravě na hodinu vzít v úvahu, je, že předmět ČZJ nemá pevně vymezen časový rozsah a že je vyučován v rámci disponibilní časové dotace. Pro ČZJ může být vymezena určitá část hodiny v rámci jiného předmětu, např. českého jazyka, nebo mu může být věnována i celá vyučovací hodina. V každém případě je nezbytné, aby byl průběh výuky logicky strukturován. Nejčastěji je doporučováno strukturovat běžnou vyučovací hodinu takto:

1. Úvod (pozdrav a seznámení žáků s plánem hodiny)
2. Opakování (opakujeme to, na co chceme navázat v novém učivu)
3. Vysvětlení, příp. vyvození nového učiva
4. Upevňování a procvičování nového učiva
5. Shrnutí (učitel provede sám nebo žákům dává otázky typu Co jsme se dnes naučili?
   apod.)
6. Zadání domácího úkolu
7. Zhodnocení hodiny (pochvaly, upozornění)
8. Závěr (rozloučení)

1.4.2 Jazykové činnosti ve výuce ČZJ

Při výuce ČZJ musíme stejně jako při výuce jiných jazyků dbát na to, abychom střídali aktivity, které podporují všechny jazykové činnosti, tedy recepci (porozumění), produkci (vyjadřování), interakci (porozumění a schopnost se vyjádřit) a mediaci (zprostředkování sdělení).

Zapojení jazykových činností do vyučovací hodiny ČZJ pro 9. ročník, během níž je probíráno téma Kuchyň.

Recepce: Žák porozumí projevu učitele a svých spolužáků, a to jak základní znakové zásobě na dané téma (např. kuchyň, kuchyňská linka, sporák, trouba, mikrovlnná trouba, myčka nádobí, dřez, jídelna, stůl, židle, lednice, světlo, příbory – vidlička, lžíce, nůž, lžička –, kuchyňské potřeby a pomůcky (např. vařečka, naběračka, hrnec, škrabka, struhadlo), tak souvislému projevu při popisu kuchyně.

Produkce: Žák popisuje v ČZJ svou kuchyň, správně artikuluje manuální i nemanuální složky znaku, využívá nabytou zásobu znaků, vhodně využívá znakovací prostor, klasifikátory.

Interakce: Žák vstupuje do diskuse se spolužáky a učitelem, odpovídá na otázky a sám je též pokládá (např. Jak vypadá kuchyň ve tvém bytě? Jak velká je tvá kuchyň? Kde máte v kuchyni okno/dveře? Je vaše kuchyň propojena s jídelnou? Jakou barvu má tvoje kuchyň?).

Mediace: Žák zprostředkovává spolužákovi sdělení, informaci nebo určitý problém prezentovaný učitelem (např. žák A nerozumí učiteli, když popisuje, jak vypadala kuchyň jeho babičky, žák B proto tuto informaci vysvětlí žákovi A tak, aby porozuměl, žák B je zde v roli mediátora).

Po skončení každé hodiny by měl učitel provést alespoň krátkou rozvahu/zhodnocení, co se v hodině podařilo splnit, a co bude naopak nutné znovu vysvětlit, kteří žáci budou potřebovat větší podporu atp. Tímto zhodnocením vlastně začíná příprava na další hodinu.

Závěrečná doporučení

• Připravujme vyučovací hodinu ČZJ tak, aby navazovala jak na školní vzdělávací program, tak na časově tematický plán.
• Seznamujme pravidelně své žáky s plány a programy, vysvětlujme jim, co se naučí, kdy se to naučí a proč je užitečné, aby to uměli. Nezapomínejme, že informovaný žák je motivovanější než ten, který smysl výuky dostatečně nechápe.
• Na všech úrovních plánování výuky ČZJ nezapomínejme, že musí obsahovat výuku znakové zásoby, gramatických struktur i teoretických znalostí.
• Nezapomínejme, že součástí výuky ČZJ by měla být recepce, produkce, interakce a mediace.
• Při přípravě vyučovací hodiny nebo části vyučovací hodiny pamatujme na to, že je nutné výuku logicky strukturovat. To, co máme v plánu s žáky probírat, musí vždy navazovat na to, co už umějí a znají.
• Při přípravě vyučovací hodiny nezapomínejme na střídání různých aktivit, abychom udrželi mysl žáků otevřenou a abychom v nich vzbuzovali přirozenou zvědavost.
• Při přípravě vyučovací hodiny mysleme na to, že by vždy měly převažovat aktivity žáků nad aktivitami učitele.
• Nepodceňujme technickou přípravu těsně před vyučováním, např. přípravu pomůcek, kontrolu techniky, abychom ve výuce neztráceli čas.
• Nezapomínejme, že na prvním místě jsou vždy žáci a jejich potřeby, i kdybychom neměli splnit svůj perfektně připravený plán.
• Nezapomínejme reflektovat proběhlou vyučovací hodinu, jedině tak můžeme efektivně připravit tu následující.

ČASOVĚ TEMATICKÝ PLÁN

Školní rok: 2021/2022

Předmět: Český znakový jazyk

Časová dotace: 1 hod. týdně

Ročník: 9.