5.3 Vzdělávací oblast - Informační a komunikační technologie - doporučení

Charakteristika vzdělávání žáků s LMP

   Úspěšné zvládnutí práce s digitálními technologiemi klade na žáka s lehkým mentálním postižením (LMP) nároky v oblasti kognitivní, v oblasti motoriky a pohybové koordinace i v oblasti sociálních dovedností a emoční. Digitální technologie jsou nástroje, se kterými se žák s LMP seznamuje, poznává jejich základní funkce, učí se je ovládat jako takové, bezpečně s nimi zacházet. Rychlost postupu a volba úkolů pro žáka s LMP v tomto případě vychází z posouzení zejména jeho schopností a předpokladů a úrovně jeho motorického vývoje. Současně je ale důležité si uvědomit, že digitální technologie jsou nástroje, které slouží k určitým činnostem a těžiště výuky spočívá právě v rozvoji dovedností žáků používat technologie k těmto činnostem (čtení, psaní, počítání, učení, komunikaci, získávání informací apod.). Postupy, úkoly a podpora žáků s LMP proto vychází také výrazně z povahy těchto činností. Ty se volí nejen s ohledem na jednoduchost/složitost těchto činností pro žáka – tedy jak snadno/problematicky je žák zvládne, ale i s ohledem na potřebnost jejich zvládnutí pro další život, vzdělávání a pracovní uplatnění žáka.
   Charakteristiky žáka s LMP v oblasti emočně-sociální, např. jejich impulzivita a zvýšená sugestibilita, vyžadují nutnost věnovat se ve výuce oboru Informační a komunikační technologie (ICT) žáků s LMP ve vyšší míře otázkám jejich osobního bezpečí. Dnešní digitální technologie, dotyková zařízení – mobilní telefony, tablety, jsou poměrně dostupné a jejich ovládání je natolik intuitivní, že klade žákům s LMP jen málo překážek ve využívání i bez základního poučení. V kontextu školní (kontrolované, bezpečné) práce je to jednoznačně výhodou. V kontextu nechráněného prostředí běžných, reálných životních situací hrozí, že se žáci (osoby) s LMP dostanou do tísnivých životních situací ať z vlastního přičinění (např. zveřejněním osobních, choulostivých informací) nebo se stanou obětí různých útoků, manipulací (reklamních, marketingových ad.) a podvodů.
   V rámci možností daného žáka s LMP je potřeba významně zaměřit výuku také na posilování jeho schopnosti učení, metakognitivních procesů, schopnosti řešit problémové úlohy a pomoci mu utvářet strategie, jak se s novou/neznámou situací vyrovnat.
   V pojetí oboru ICT stojí digitální technologie (informační a komunikační technologie) v centru pozornosti a jejich poznávání a rozvoj dovedností je používat tvoří cíle této výuky. Současně jsou digitální technologie prostředky, které napomáhají ve výuce žáků s LMP v ostatních oborech/předmětech, podporují učení žáků a mají významnou roli motivační. Jsou-li dobře využity. V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s LMP, jsou používány jako nástroje kompenzace a reedukace.
   Ve výuce žáků intaktních i žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsou důležité oba přístupy (technologie jako cíle a technologie jako prostředky výuky) propojovat. Toto propojování vede k výuce, kdy se žáci učí používat digitální technologie v situacích jim blízkých, v situacích, které odpovídají jejich aktuální zkušenosti a schopnostem, v každodenních činnostech, řešících či napodobujících reálné situace. Při výuce se tedy nabízí sledovat „realitu všedního dne“: tak, jak digitální technologie pronikly do každodenního života člověka, je začlenit do každodenní výuky většiny předmětů. A to i v případě výuky žáků s LMP. Výhodou tohoto postupu z pohledu cílů vzdělávacího oboru ICT je vazba na situace, které žáci běžně ve škole řeší, ta jim dává smysl v používání technologií, přirozeně nastavuje náročnost úkolů a současně dává prostor k používání digitálních technologií výrazně větší, než jim umožňuje časová dotace předmětu zaměřeného pouze na ICT, tj. tedy prostor k nácviku používání technologií, upevňování potřebných dovedností a rozvoji žádoucích postojů.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP

   Výuka žáků s LMP v oboru ICT, vzhledem k vlastnostem aktuálně dostupných technologií (mobilní/přenosná, dotyková zařízení s velkým potenciálem pro využití k individualizaci výuky) neklade tak velké nároky na organizaci výuky, jako na schopnosti každého učitele technologie ve výuce využívat, rozvíjet digitální kompetence žáků přiměřeně jejich schopnostem a schopnosti učitele vést individualizovanou výuku.

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem

   Při plánování výuky žáků s LMP vycházíme z posouzení jeho individuálních možností a schopností v porovnání s aktuálními požadavky na digitální kompetence potřebné ke spokojenému, úspěšnému životu v současné (a budoucí) společnosti.
   Strategie digitálního vzdělávání MŠMT, která byla schválena vládou v roce 2014, plánuje do roku 2017 modernizaci VO ICT. Do té doby je nutné vycházet z platných dokumentů. Základy práce s počítačem zahrnují průpravu žáků s LMP v základním zacházení s digitálními technologiemi (hardwarem) včetně bezpečné práce se zařízením a orientaci v ovládacích prvcích operačních systémů a aplikací. Vyhledávání informací a komunikace zahrnují průpravu v zacházení s informacemi – schopnost najít požadovanou informaci, posoudit její kvalitu (přesnost, výstižnost, spolehlivost…), v komunikaci a využití technologií ke společenskému kontaktu včetně pravidel chování v online prostředí. Zpracování a využití informací míří do tvořivé práce s digitálním obsahem různého formátu (texty, tabulky, obrázky, zvuky, videa, jejich kombinace) pro různé účely v osobním, občanském a pracovním životě.

Literatura a zdroje:
Gajzlerová, L.. Multimediální technologie a jejich využití u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí školy. Masarykova univerzita. Brno 2014. ISBN 978-80-210-7608-2
Pešat, P. Technologie ve vzdělávání žáků se specifickými potřebami. INSPO. 15. 3. 2014. Praha
Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 . [cit. 2016-2-24]. Dostupný z WWW: [http://www.msmt.cz/file/34429/].
Zikl, P. Využití ICT u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Univerzita Hradec Králové. Grada 2011. ISBN978-80-247-3852-9