5.5.1 Vzdělávací obor - Dějepis - Modernizace společnosti
Modernizace společnosti
žák
D-9-6-01 vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti
D-9-6-02 objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé
D-9-6-03 porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů
D-9-6-04 charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích
D-9-6-05 na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy
D-9-6-06 vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
D-9-6-03p má přehled o jednotlivých historických událostech v naší zemi v 19. století
D-9-6-03p zná nejvýznamnější osobnosti českých dějin 19. století
D-9-6-04p rozlišuje rozdíly ve způsobu života společnosti jednotlivých historických etap
Navigace
Poznámky k úpravám očekávaných výstupů a vzdělávacího obsahu
Doporučení pro vzdělávání žáků s LMP
D-9-6-04p rozlišuje rozdíly ve způsobu života společnosti jednotlivých historických etap
Vyjmenování nejznámějších vynálezů, zejména parního stroje a jeho využití v továrnách a dopravě by nemělo činit žákům s LMP potíže. Uvědomují si, že lidé začali žít a vyrábět jinak; život a výroba se daleko více podobala současnosti. Nedokáží ale vyvodit, jaké to mělo dopady na změny ve společnosti. Dokáží ale pochopit, že lidé začali víc žít ve městech, kde byly továrny a byli velmi chudí, protože jich bylo moc a neměli práci.
Žáci s LMP dokáží popsat, že lidé dřív neměli stejná práva, jako dnes, ale v určité době začali volat po tom, že by měly pro všechny platit stejné zákony. Vladaři si pak už nemohli dělat úplně cokoliv, hodně věcí se změnilo. Byly kvůli tomu i revoluce a války. Někteří lidé přestávali věřit v boha a víc věřili vědě a technickým vynálezům. K takovéto formulaci však pravděpodobně bude muset vyučující žáka přivést pomocí návodných otázek opírajících se o předešlý výklad. Příkladem může být vynález hromosvodu – lidé dřív bleskům nerozuměli, za bouřky se modlili a zapalovali svíčky atd. Nebo jiný příklad – lidem vadilo, že bohatí králové, šlechta a církev mohou prakticky všechno a obyčejní lidé ne. Když to chtěli změnit, vlivní se pochopitelně bránili, proto tekla i lidská krev, ale byly položeny základy dnešní moderní společnosti postavené na lidských právech. Vhodnou aktivitou je pak následná debata o tom, jaká práva to jsou a jak se jich můžeme domáhat.
Indikátory očekávaných výstupů
|
Očekávané výstupy |
Indikátory |
|
žák |
žák |
|
- vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti |
1. uvede základní hospodářské, sociální, politické a kulturní změny, které nastaly v 17. a 18. století v evropských zemích |
|
- objasní souvislost mezi událostmi Francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé |
1. popíše období Francouzské revoluce a změny, které přinesla |
|
- porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských států |
1. popíše cíle českého národního obrození |
|
- charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky formulované ve vybraných evropských revolucích |
1. popíše sociální strukturu evropské společnosti před rokem 1848 |
|
- na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy |
1. uvede nejdůležitější znaky konzervatismu, liberalismu, socialismu |
|
- vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií |
1. popíše cíle a důsledky politiky světových mocností na přelomu 19. a 20. století |
Očekávané výstupy v RVP ZŠS
žák by měl
- vědět o význačných osobnostech našich dějin
- mít představu o významných historických událostech v naší zemi