Specifika práce s dětmi s autismem - popis poruch

od Průvodce RVP PV

Doporučení, inspirace a náměty
Přidat do kolekce

Popis poruch autistického spektra

Poruchy autistického spektra (PAS) patří k nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje. Jde o vrozené neurovývojové postižení některých mozkových funkcí, které způsobuje u dětí s PAS potíže v komunikaci, v navazování sociálních vztahů a v oblasti fantazie a kreativity. Diagnostika PAS je stanovována na základě specifického chování za přítomnosti daného množství symptomů, které mohou být zastoupeny v různé míře a četnosti. Symptomy mohou v průběhu vývoje jedince měnit svou intenzitu, některé mohou časem zcela vymizet, jiné se naopak prohloubí. Vhodná a zejména včasná intervence může symptomatiku (příznak nemoci) PAS zmírnit a významnou měrou přispět k úspěšnějšímu zvládání vzdělávání a v dospělosti lépe obstát v běžném životě.
S poruchou autistického spektra se může pojit mnoho dalších poruch a onemocnění, což v řadě případů stěžuje diagnostiku a následnou intervenci.
Poruchy autistického spektra nejsou již považovány za poruchy vzácné. Jejich výskyt v populaci byl vypočítán na 1, 5% . Z toho se dá jednoznačně vyvodit, že dětí s tímto postižením bude v mateřských školách přibývat.
Vývojovými poruchami častěji trpí chlapci. Nejčastěji uváděným poměrem u PAS jsou 3-4 chlapci s autismem na jednu dívku. U Aspergerova syndromu je poměr chlapců k děvčatům ještě vyšší (8:1). Existuje však předpoklad, že vysoký nepoměr mezi pohlavími může být způsoben nedostatečnou diagnostikou syndromu u děvčat.
Pro všechny poruchy autistického spektra jsou společné tři deficitní oblasti vývoje, které souhrnně nazýváme autistická triáda. V diagnostických kritériích se hovoří o kvalitativním narušení sociální interakce, kvalitativním narušením komunikace a omezených, opakujících se stereotypních způsobů chování, zájmů a aktivit.

1.1.Triáda problémových oblastí (tzv. autistická triáda)

Poruchy autistického spektra jsou diagnostikovány na základě sledování a popisu chování. Sledovány jsou tři oblasti, tzv. autistická triáda. Jde o kvalitu sociálního kontaktu, o kvalitu komunikace a zájmů, aktivit a hry.

1.1.1.Sociální interakce a sociální chování
Obtíže v sociální oblasti provází výrazně narušená schopnost přiměřeně užívat neverbální chování v různých sociálních situacích (týká se postoje těla, gest, mimiky, očního kontaktu) stejně jako neschopnost, nebo snížená schopnost vytvářet vztahy s vrstevníky s přihlédnutím na dosaženou vývojovou úroveň. Děti s autismem mají sníženou, někdy až minimální schopnost spontánně sdílet s ostatními radost a zájmy, mít potěšení ze společné činnosti, chybí jim sdílená pozornost.
Nedostatečná schopnost sociální a emocionální empatie, jejímž důsledkem je např. neochota či neschopnost přijímat a účastnit se jednoduchých sociálních hříček a her, preference činnosti o samotě, nebo naopak extrémní, avšak pro okolí zvláštní sociální aktivita, odlišné vnímání lidí v blízkém okolí dítěte, kteří mohou být využíváni jako pomocníci nebo „mechanické pomůcky“; to jsou indicie, které okolí upozorňují na odlišný vývoj dítěte a vyvolávají první znepokojení. Problémy, které dítě má s pochopením i uplatňováním sociálních kontaktů, potíže s pochopením chování ostatních i neschopnosti přizpůsobit se okolí, se odráží ve specifickém chování, které může být provázeno úzkostí, pocitem chaosu a nepřiměřenými reakcemi.

1.1.2. Komunikace
Děti s PAS mají rovněž často i velmi závažné problémy v oblasti komunikace. Vývoj řeči takto postižených dětí bývá často odlišný od vývoje řeči jiných dětí. Vývoj řeči může být buď nerovnoměrný, často opožděný, u některých dětí se řeč nevyvine vůbec. Děti s PAS mohou mít problémy v oblasti expresivní (verbálního vyjadřování), tak i receptivní složky řeči (porozumění). Nedostatky v komunikaci často nejsou schopné kompenzovat jiným alternativním způsobem komunikace (mimikou, gesty a jinými neverbálním prostředky).
I když se u dítěte řeč vytvoří, dítě si musí smysluplnou komunikaci cíleně osvojovat. Děti mají narušenou schopnost iniciovat nebo udržet smysluplnou konverzaci s ostatními. Často se objevují stereotypní a opakující se používané vzorce řeči nebo vlastní žargon. Chybí různorodá, spontánní a sociálně funkční komunikace odpovídající vývojové úrovni.

1.1.3. Způsoby chování, zájmy a aktivity
Nedostatky v oblasti představivosti se projeví u předškolních dětí především ve způsobu hry a používání hraček. Hra dítěte s PAS mívá často stereotypní charakter, projevuje se nápadně výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností, která je abnormální buď svojí intenzitou, nebo předmětem zájmu. Hračky nepoužívají funkčně nebo ve hře používají různé, často i bizarní předměty.
Činnosti mají většinou ulpívavý charakter na specifických, nefunkčních rituálech a rutinní činnosti, někdy se projevující nepřiměřeně dlouho trvajícím zaujetím částmi předmětů nebo těla.
Řada dětí s PAS se obtížně vyrovnává se změnami, předškolní  děti mohou mít i panické reakce na drobné změny, jako je např. změna záclon, změna polohy jídelního stolu, změnu trasy apod. Tyto problémy souvisí především se sníženou adaptabilitou, nižší flexibilitou myšlení a chování.
U některých dětí se objevuje stereotypní a opakující se motorické manýrování, jako je třepání či kroutivé pohyby rukama a prsty nebo komplexní specifické pohyby celým tělem.

1.2.  Nespecifické rysy v chování
U dětí s PAS se často vyskytují některé nespecifické rysy, které nejsou součástí diagnostických kritérií, avšak často v předškolním věku výrazně ovlivňují jejich chování a mohou způsobovat potíže při zařazení dětí do předškolního zařízení i při vlastní intervenci:
• nerovnoměrný a opožděný profil kognitivních schopností,
• snížená schopnost imitace pohybů, nachýlená chůze či chůze po špičkách, tleskání, luskání prsty,
• fascinace pohybem (roztáčení hraček, otvírání a zavírání dveří, sledování různých otáčejících se předmětů),
• neobvyklé reakce na smyslové podněty (hypersenzitivita na zvuky, světla nebo doteky, nepřiměřené reakce na vůně a pachy),
• nepřiměřené emocionální reakce (bezdůvodný pláč nebo smích, střídání nálad, afekty, úzkost, absence strachu v nebezpečných situacích),
• problémy s chováním (dyskoncentrace, agresivita, sebezraňování…),
• problémy se spánkem, s jídlem.

1.3.Přidružené poruchy a onemocnění
PAS se mohou pojit s jakoukoliv jinou poruchou nebo onemocněním. Některé poruchy se vyskytují s PAS mnohonásobně častěji než u běžné populace. Pokud se pojí jiná porucha s PAS, v intervenci vždy klademe důraz především na metodické postupy, které jsou určeny dětem s autistickou poruchou. V předškolním věku ještě nehovoříme v řadě případů přímo o přidružených poruchách a onemocněních, ale více hovoříme o opožděném či nerovnoměrném vývoji kognitivních dovedností, o potížích s aktivitou a pozorností, o motorické neobratnosti, opožděním vývoji řeči apod., kdy případná diagnostika probíhá před nástupem do školy. U předškolních dětí se může objevit epilepsie, obsedantně kompulzivní chování, úzkostné stavy a některé další poruchy a onemocnění.
Mezinárodní zdravotnická organizace uvádí, že je známých přibližně 70 podskupin diagnóz, které se mohou vyskytovat společně s PAS.

Literatura:
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z. A KOL.: Metodika práce se žákem s PAS. 1. vyd. Olomouc: UP, 2012. ISBN 978-80-244-3309-7
ČADILOVÁ, V.; ŽAMPACHOVÁ, Z.: Strukturované učení. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-475-5
THOROVÁ, K.: Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. ISBN 978-80-7367-091-7

 

Navigace

Náměty, další inspirace a diskuze

   Budeme rádi, pokud se podělíte o Vaše zkušenosti se specifiky práce s dětmi s SVP v Diskuzi. V diskuzním fóru se také můžete inspirovat nebo případně zeptat ostatních na jejich zkušenosti.
   Dotazy související se specifiky práce s dětmi s SVP můžete zasílat prostřednictvím formuláře umístěného na stránkách Konzultačního centra.

Pohled byl zobrazen 1043x od 11 listopad 2016 do 19 leden 2019