5.8.2 Vzdělávací obor - Tělesná výchova - doporučení

Charakteristika vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
   Reedukační cíle tělesné výchovy žáků s LMP směřují k vyrovnávání znevýhodnění těchto žáků. Ve VO Tělesná výchova se jedná u žáků s LMP především o poruchy vizuomotoriky (tj. koordinace pohybů končetin a zraku). Pohybové aktivity jsou tedy cíleny především na utváření časoprostorových představ, na odhad vzdálenosti, rychlosti, na rozvíjení poznávacích schopností jako je vnímání pohybových podnětů a okolí, pozornost, paměť, představivost.
   Vždy u těchto žáků postupujeme od smyslového vnímání k rozumovému chápání a citovému prožitku. Reedukace je postavena na pravidelném opakování pohybových aktivit. Je vhodné stavět jednoduché pohybové cíle a zároveň obezřetně zacházet s konkrétními výsledky. Tak je možné předcházet případnému zklamání z neúspěchu a nezvládnuté činnosti.
   Příklad pohybových činností – opakované přihrávání a chytání míčů různé velikosti na různou vzdálenost, různým způsobem, různou rychlostí, do různých směrů, na místě, v pohybu, jednomu spoluhráči, více spoluhráčům, jednoruč, obouruč atd.; rozcvička s nápodobou pohybu, provazochodci, přecházení a přebíhání přes překážky, přes krabice, bedničky, prkénka, přes úseky vyznačené švihadly, tyčemi atd.
   Kompenzační cíle tělesné výchovy napomáhají vyrovnávat rozumový deficit žáků tím, že jsou zaměřeny na rozvoj žádoucích schopností žáka s LMP. Při hodinách tělesné výchovy pracujeme s oblastí volní a motivační. Posilujeme vytrvalost, cílevědomost žáků, soustavnost a jejich trpělivost. Vedeme žáky k samostatnosti v osobním životě i při školní práci. Využíváme herní i jiné pohybové činnosti a pohybová schémata, která je možné využít v dalším životě.
   Příklad pohybových schémat – samostatná příprava na činnosti v bazénu (převlékání, sprchování, osobní hygiena), opakované činnosti při nácviku plaveckých dovedností.
   Tělesná výchova má zároveň i rehabilitační cíle, kam můžeme zahrnout úkoly jako je posílení odolnosti organismu, zlepšení sociální adaptibility žáků s LMP v souvislosti s jejich zvýšenou závislostí na druhých lidech a sníženou přizpůsobivostí k sociálním požadavkům.
   Příklad pohybových činností – pohybové hry v týmech a týmové sportovní hry podle pravidel, které vyžadují týmovou spolupráci, vzájemnou ohleduplnost atd.; turistické aktivity v týmu – putování, táboření.
Žáci s LMP by měli mít v tělesné výchově stejné cíle jako žáci vzdělávaní podle RVP ZV, ale s dodržením maximální zásady přiměřenosti.
   Příklady: Žák dokáže uběhnout 60 m (tolerance přeběhnutí do jiné dráhy). Žák překoná laťku při skoku vysokém (tolerance odrazu z druhé nohy, špatného stylu atd.). Žák uplave v bazénu vzdálenost 50 m (tolerance častých přestávek v plavání, špatně provedených stylů).
   Učitel TV by však měl na chybné provedení žáky upozornit a nadále je motivovat k možnému zlepšení, nikoli tedy pouze tolerovat špatné provedení. Učitel by měl být schopen objektivně vysvětlit žákům vzdělávaným podle RVP ZV, proč je žák s LMP hodnocen individuálně i přes chyby v provedení.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP
   Hodina tělesné výchovy pro žáky s LMP by měla z hlediska zátěže žáků postupovat od cvičení pro zahřátí organismu k následujícím protahovacím a dechovým cvičením, přes hlavní expoziční část až k ukončujícím rytmickým cvičením, uklidňujícím cvičením a cvičením zaměřeným na správné držení těla. Pokud zařazujeme pohybové činnosti s vysokou intenzitou, měly by trvat maximálně 15–20 sekund, po zatížení by měl následovat aktivní odpočinek s mírnou až střední zátěží po dobu 2–3 minuty. Vytrvalostní zátěž by měla trvat 20–30 minut (nejlépe 3–4x v týdnu), pak může mít velmi příznivý vliv na srdečně cévní systém organismu.
   Kromě základní formy organizace tělesné výchovy je vhodné, aby se žáci s LMP zúčastňovali rovněž společných školních kurzů – lyžařský, plavecký, turistický aj. Všechny tyto kurzy plní u žáka s LMP kromě výchovně vzdělávacích cílů také cíle socializační. Žáci se přizpůsobují pevnému režimu dne, učí se samostatnosti, odpovědnosti, spolupráci. V těchto situacích ale vyžadují žáci s LMP individuální přístup a přizpůsobení obsahu kurzu jejich možnostem.

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem 
Činnosti ovlivňující zdraví
   Problematika významu pohybu a organizace pohybových činností je žákům předkládána při každé pohybové činnosti. Žáci s LMP jsou průběžně a opakovaně uváděni do situací, kdy postupují podle jasných pravidel pro organizaci pohybových činností i prostoru a jasných pokynů pro provádění samotných činností. Důležité je připomínat možnosti snižování rizika možného zranění atd.
  Organizace pohybových činností je spojována s jejich prožíváním a uvědomováním si příznivého vlivu na příjemnou náladu žáků a dobré vztahy mezi nimi. Je připomínána vhodnost pohybových aktivit v průběhu dne a týdne. Pohybové činnosti jsou spojovány s hygienickými návyky, s výživovým a pitným režimem atd.
Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností
   V rámci daného tématu zdokonalují žáci s LMP základní pohybové dovednosti a schopnosti podle svých možností. Příčinou snížené úrovně těchto předpokladů jsou buď poruchy koordinace pohybů a neobratnost, nebo nedostatek smyslu pro rytmus a tempo pohybu, snížená cílevědomost, soustavnost i značné volní nedostatky. Doporučuje se používat pouze nejzákladnější pojmy a terminologii. Při vysvětlování cviků je důležité preferovat názornou ukázku s rozfázováním jednotlivých pohybů před prostým verbálním popisem.
   U žáků s LMP je třeba většinou postupovat pomaleji od jednodušších a lehčích cviků k náročnějším. Důležitý je příklad učitele a opakovaná názorná ukázka (správná demonstrace provedená učitelem, nebo pověřeným žákem). Je třeba umožnit žákům vidět a zažít optimální provedení pohybové činnosti a poznat klíčové body pohybu, které vedou k jeho zvládnutí. U žáka s LMP je třeba sledovat a vyhodnocovat stav a vývoj jeho vlastních pohybových možností a předcházet tak případnému zranění (nebezpečí představují např. úpolové hry – především ve dvojicích). Vhodným prostředkem k rozvíjení pohybových dovedností, obratnosti a koordinace pohybu jsou rytmická cvičení.
Činnosti podporující pohybové učení
   Podporou pohybového učení se rozumí především rozvíjení mezilidských vazeb při cvičení formou vzájemné komunikace a spolupráce. Jde také o porozumění pojmům a grafickým symbolům používaným v TV, o přizpůsobení vlastního chování v různých podmínkách a v různých činnostech. Rovněž se jedná o zvládání základních pravidel činností a sportů, o měření výkonů a jejich hodnocení atd. Do tohoto tématu patří i základní informace z historie a současnosti sportu. U žáků s LMP je třeba především rozvíjet cílenou komunikaci, která využívá slov, ale i různých gest a signálů.
   Veškerou organizační a hodnoticí činnost je vhodné propojovat s konkrétními pohybovými aktivitami, aby bylo vše co možná nejjasnější, pochopitelné, prakticky využitelné. Vhodné je řadu námětů tohoto tématu propojovat i s jinými vzdělávacími obsahy vzdělávacích oborů (Člověk a jeho svět, Výchova k občanství, Dějepis, Zeměpis, Výchova ke zdraví aj.).

Komentáře k metodám práce se žákem s LMP
   Při nácviku motorických dovedností je vhodné používat metody praktické ukázky, častého opakování, zdůrazňování správného provedení, motivačního povzbuzení, osobního příkladu učitele, správné demonstrace provedené učitelem či pověřeným žákem. Učitel TV musí být schopen analyzovat provedenou činnost a v případě nedostatků zřídit nápravu (zvolit optimální a reálný postup k jejich odstraňování).

Komentáře k využití učebních pomůcek
   Pro žáky s LMP je vhodné využít při hodinách tělesné výchovy speciální pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky a vizuomotorické koordinace. Vhodné je využití předmětů z prostředí, které žáky obklopuje při herních i sportovních činnostech s upřednostněním manipulativních činností (předměty každodenní potřeby jako kolíčky, víčka od PET lahví, šátky, střapce atd. pro realizaci manipulačních a psychomotorických her). Pomůcky je třeba zařadit do činnosti všech žáků, zařazení pomůcek pouze pro žáky s LMP by pro ně mohlo být stigmatizující.