Formativní a sumativní hodnocení žáků

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               
Přidat do kolekce

   V souvislosti s úpravou RVP ZV a se změnami, které do vzdělávání přináší úprava § 16 školského zákona a vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se ukazuje jako oblast vyžadující zvláštní pozornost hodnocení žáků. Úspěšné společné vzdělávání žáků předpokládá, že se pedagogové znovu vrátí k otázce hodnocení a využijí všech teoretických znalostí i praktických zkušeností, aby upravili hodnocení žáků způsobem, který v maximální míře prospívá jejich učení.
   Vzhledem k složitosti problematiky neexistují žádné jednoduché recepty na zlepšení. Proto budeme v Průvodci postupně nabízet jak odborné texty shrnujícího charakteru, tak konkrétní a praktické zkušenosti ze škol. Obojího je zapotřebí.
Vzhledem k významu školního hodnocení, který je mu rodiči i veřejností obecně tradičně přisuzován, jsou formální náležitosti a postupy hodnocení upraveny právními předpisy.
   Podpůrná opatření, která jsou od 1. 9. 2016 poskytována žákům v souladu se školským zákonem a upřesněna v příloze vyhlášky č. 27/2016 Sb. se týkají ve všech pěti stupních podpory i oblasti hodnocení žáků. Proto je v rámci úprav ŠVP důležité věnovat dostatečnou pozornost oblasti hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Hodnocení v kontextu implementací §16 školského zákona a podpůrných opatření do praxe
Hodnocení autonomní a heteronomní

Hodnocení jako podklad výběru
Hodnocení jako interpretace a intervence
Hodnocení jako informace a zpráva
Základní požadavky na hodnocení

Funkce a typy hodnocení v kontextu podpůrných opatření
Objektivita hodnocení žáků a problém kauzálních atribucí

Základní vymezení pojmu „hodnocení žáků“:

   Hodnocení žáků je interpretační a komunikační proces, který poskytuje diagnostické informace o porovnatelných kvalitách učebních výkonů a chování žáků s cílem zvyšovat kvalitu učení a efektivitu vyučování. Hodnocení ovlivňuje autoregulaci žákovského učení a motivaci k němu, působí na sociální vztahy, sebepojetí nebo aspirace žáků apod. In: Průcha, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s. 587.

Autor podkladů: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.

Doporučená literatura
KOLÁŘ, Z.; ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. Praha: Grada, 2005.
KOŠŤÁLOVÁ, H. ; MIKOVÁ, Š.; STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha : Portál, 2008.
PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha : Portál, 2009, s. 587 – 593.
SLAVÍK, J. Autonomní a heteronomní pojetí hodnocení – aktuální problém pedagogické teorie a praxe. Pedagogika, 2003, 53, č. 1, s. 5 – 25.
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999.

Rodina, škola a hodnocení – úspěch a neúspěch dítěte, kontext změn v přístupu k hodnocení žáků
Základní východiska pro hodnocení žáků
Aktuální legislativní rámec v oblasti hodnocení žáků intaktních a žáků se SVP

Obecné zásady hodnocení
Sebepojetí a sebehodnocení
Formativní vs. sumativní, heteronomní vs. autonomní hodnocení
Slovní hodnocení
Zvládací učení
Žákovské portfolio a hodnocení

Hodnocení pro žáka:

  • Zpětná vazba o jeho práci, která musí být včasná, pokud možno v souladu s kritériem hodnocení objektivizovat výkon žáka a současně respektovat specifika žákovské osobnosti a jeho postavení ve třídě (sdělování výsledku)
  • Informace o typu chyby a o možnostech její korekce
  • Informace o správnosti, přehlednosti, pečlivosti, originalitě
  • pravidlo SIR (sociální, informativní, reflektující)
  • Hodnocení zkoušky, klasifikačního období, školního roku, vzdělávací etapy

Hodnocení pro učitele:

  • Poskytuje informaci o pedagogické práci učitele, ale je ovlivněna očekáváním, obecně přijímaným pojetím úspěšného žáka, jistý vliv hraje také charakter vyučovacího předmětu, specifika osobnosti, klima v pedagogickém sboru, vliv ředitele školy
  • Pozorování in situ ve školní práci v kontextu učební situace
  • Rozbor výsledků práce žáka (portfolio)
  • Práce se znaky vysokých schopností a kreativity
  • Práce s variabilními a konstantními prvky
  • Identifikační kritéria

Cíl: hledáme optimální (!) míru podpory vzdělávací cesty žáka v součinnosti s motivujícím (!) hodnocením a požadavkem na větší kompetenci žáka (práce s chybou, reflexe vlastního posunu, systém „něco za něco“)

Autor podkladů: Mgr. Jana Mrázková

Literatura:
ARENDTOVÁ, H. Krize kultury. Praha, Mladá fronta, 1994
GJURIČOVÁ, Š., KUBIČKA, J., ŠPITZ, J., PODULKOVÁ, E. Vidět věci jinak – Rozhovory rodinných terapeutů. Praha, Slon 1998
KUCHARSKÁ, A. Nespecifické výukové problémy. In Hadj Moussová a kol. Pedagogicko-psychologické poradenství I – Vybrané problémy. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2005
KOŠŤÁLOVÁ, H., MIKOVÁ, Š., STANG, J. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha, Portál 2012
MASÁKOVÁ, V. Psychologický pohled na vývoj rodiny a potřeby dětí. Sborník studií – Rodiče, děti a jejich problémy, Praha, Sdružení Linka bezpečí, 2011
PRÚCHA, J. Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997
SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha, Portál 1999
SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha, Portál 2012
ŠTECH, S. Vývoj poznatků o vztahu rodiny a školy. Čs. Psychol. XLI, 1997, 1997, 6, s. 487-502
ŠTECH, S., VIKTOROVÁ, I. Vztah rodiny a školy – hledání dialogu. In Kolláriková, Z., Pupala, B. (Eds.) Předškolní a primární pedagogika/ Predškolská a elementárna pedagogika, Praha, Portál 2001, s. 57-94

Pohled byl zobrazen 7305x od 1 březen 2016 do 28 květen 2017