5.5.2 Vzdělávací obor - Výchova k občanství - doporučení

od Průvodce upraveným RVP ZV

                                                                                                                                                                                               
Doporučení, inspirace a náměty
                                                                                                                                                                                               

Charakteristika vzdělávání žáků s LMP

   Specifika Výchovy k občanství

  • • vzdělávací obor zaměřený na rozvoj vědomostí, dovedností, ale ve velké míře také na utváření hodnot, postojů, názorů, plánů, aspirací
  • • vzdělávací obor zaměřený na motivaci k účasti na demokratickém životě a porozumění základním právům a povinnostem
  • • vzdělávací obor zaměřený na orientaci v hospodaření a plánování rodiny jako malé organizační jednotky, včetně základní orientace ve finančním světě
  • • vzdělávací obor zaměřený na právní, společenské a pracovní situace každodenního života

   Porucha rozumových schopností se u žáků s LMP může projevovat různou úrovní schopností adaptace na (školní) prostředí. Žáci v těchto situacích mohou selhávat z důvodu neadekvátních nároků okolí a toto selhání může vést k segregaci ve třídě. Zvládnutí adaptace je naopak předpokladem k utváření hodnot, postojů a názorů většiny zúčastněných, avšak i názornou ukázkou a předpokladem porozumění praktické účasti na demokratickém životě a porozumění základním lidským a občanským právům. Spolupráce s učitelem a mezi spolužáky má význam pro porozumění různorodosti, odlišnosti, demokracie, lidských práv. Žák s LMP je součástí sociální skupiny třídy a osvojuje si přirozeně sociální role a pozice. V souvislosti s jeho postižením je mu potřeba v tomto socializačním procesu poskytovat zvýšenou podporu.
   Z poznávacích schopností důležitých pro školní výuku je u žáků s LMP nejvíce narušena schopnost abstrakce a logického myšlení. Tito žáci obtížně chápou abstraktní pojmy (např. občan, stát, přátelství), mají problém při vytváření vztahů (např. vnímání dobra a zla), mohou mít problém při budování hodnotového žebříčku, nedokážou si odvodit souvislosti a vztahy, zejména mezi jevy, které nejsou názorné (např. bezhotovostní peníze, úroky). Narušeno může být také vnímání (např. vydělování důležitých částí celku při práci s obrazovými materiály, udržení pozornosti, nedostatečná diferenciace hlásek při poslechu instrukcí).
   Paměť žáků s LMP je většinou mechanická, nelze spoléhat na její logiku či kontinuitu, je vhodné ji podporovat prožitkem (např. vytvoření vlastních třídních symbolů jako paralela ke státním symbolům). Pro budování nezbytné slovní zásoby má význam jistá míra memorování.
   Problémem může být také zvýšená závislost na rodičích, dospělých a ostatních lidech, což s sebou nese snadnou ovlivnitelnost a podléhání názorům druhých. Na druhou stranu je pro žáky s LMP typické trvání na svém. Tyto charakteristiky je vhodné zvažovat při diskusních, názorových a postojových aktivitách. Schopnost vyjádřit svůj názor nebo postoj je u žáků s LMP vysoce individuální.
   Při výuce žáků s LMP je důležité brát zřetel na sníženou míru jejich samostatnosti, na neadekvátnost zkušeností a rolí ve třídě a v neposlední řadě také na rodinné prostředí žáků. Mnohá témata Výchovy k občanství se rodiny a rodinné situace těsně dotýkají, proto je potřeba je zprostředkovávat citlivě.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP

   Organizace výuky žáků s LMP vyžaduje jasnou strukturu - na začátku je potřeba vždy specifikovat, co je cílem a jak hodina bude probíhat. Pro žáky s LMP je důležitý pevný rytmus hodiny, časté opakování důležitých, případně nových pojmů, které budou názorně a srozumitelně vysvětleny. Individuálně je potřeba se zaměřit na podporu porozumění instrukcím a plnění zadání. Je potřeba se co nejvíce zaměřit na konkretizaci výuky (modelové situace, hraní rolí), vycházet ze zkušeností žáků, častěji je vyvolávat nebo jiným způsobem udržovat jejich pozornost (dotek na rameno, kontrola práce žáka, ukázání, kde pracujeme…), a tak udržovat jejich pozornost. Schopnost samostatné práce je u žáků s LMP vysoce individuální a je dána mírou postižení. Vždy je nutné pracovat s žáky s LMP individuálním způsobem a dostatečně je motivovat a povzbuzovat k práci a k výkonu. Z důvodu snadnější unavitelnost, rychlejší ztráty pozornosti a snížené motivovanost k učení je vhodné také zařazovat individuální formy práce a uplatňovat změny uspořádání třídního prostoru (ve smyslu variování pracovních míst žáků).

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem

   Je žádoucí zaměřit se na využívání strategií pro přenos obecných dovedností a zkušeností do každodenního života. Instrukce učitele v rámci edukačních aktivit musí být pro žáka s LMP jasné a systematické, klade se důraz na časté opakování, procvičování učiva a užívání kvalitních didaktických pomůcek a materiálů. U žáků s LMP je nutné postupovat většinou pomaleji než u žáků bez postižení, srozumitelně a jasně formulovat cíle hodin a látku. Na osvojení učiva se doptávat tak, aby bylo zřejmé, zda žáci učivo a klíčová slova pochopili. Vzdělávací obsah je důležité redukovat podle individuálních schopností konkrétních žáků – žáci se do značné míry osobnostně liší, neexistují dva stejní jedinci. Pozorovatelné je to zejména na chování - někteří žáci s LMP mohou být pasivní, utlumení, nekomunikativní, vyžadující neustálou aktivaci ve školní práci, jiní jsou velmi hyperaktivní a potřebují naopak činnosti usměrňovat.
   Při výuce žáků s LMP je třeba co nejvíce působit na různé smysly, zprostředkovat žákům prožitek, variovat činnosti. Podstatné je také vhodně didakticky pracovat s verbální i neverbální stránkou sdělení směřovaného k žákům. Ve výuce lze používat jednoduché myšlenkové operace, avšak pouze na konkrétní a pozorovatelné úrovni (např. příjmy a výdaje žáci s LMP lépe pochopí na příkladu rodinného než státního rozpočtu, vnímání státních symbolů lze navodit porovnáním národního stromu s jinými stromy, skládáním státního znaku, rozložením královské koruny…). S ohledem na rozvoj slovní zásoby žáků je vhodná i jistá míra memorování.
   Snížené schopnosti žáků v oblasti logického myšlení, abstrakce a ukládání do paměti v potřebných souvislostech lze kompenzovat kombinací lineárního a cyklického způsob vzdělávání. Ten částečně spočívá v kontinuálním postupu, tedy návratům k probranému učivu nejen při opakování, ale hlavně v postupu návratů s postupného rozšiřování učiva v rámci opakování a prohlubování stanovených základních témat (např. téma rodina lze postupně prohlubovat směrem k vlastnictví, finančnímu majetku, komunitě, právům občanů).
   Ověřenými didaktickými postupy pro žáky s LMP jsou prožitkově laděné kooperativní činnosti, využívající vrstevnické vztahy, které podporují sociální učení a rozvíjejí sociální dovednosti (např. řešení problematiky konfliktů mezi lidmi - žáci mohou například v malých skupinách řešit modelové situace typu sourozenec/rodič si bez dovolení čte v žákově mobilním telefonu). Nutné je použití názorných příkladů a využití pomůcek tak, aby bylo možné si vše zafixovat zážitkem (hraní scének, návštěvy konkrétních míst – pošta, knihovna, vypisování doručenek, složenek, dopisů…). Potřeba je vycházet také z konkrétního prostředí, ve kterém se žáci pohybují, a z jejich životních zkušeností a rodinného zázemí.
Nedílnou součástí realizace Výchovy k občanství by měly být příběhy a příklady ze života. Východiskem tohoto doporučení je poznání, že příběh má vyšší výchovnou a poznávací hodnotu než pouhá racionální informace a že má značný motivační a enkulturační potenciál. U žáků s LMP je vždy potřeba klást důraz na názornost, konkretizaci poznatků a jejich sepětí s autentickými zkušenostmi.

Komentáře k metodám práce s žákem s LMP

   Při výuce Výchovy k občanství by měli mít žáci s LMP možnost vyzkoušet si v maximální míře probíranou látku na konkrétních příkladech. Potřeba je využívat praktické ukázky blízké reálnému životu a často je potřeba žákům opakovat to, co je důležité. Vhodné je zařazování inscenačních a simulačních metod (modelové situace, hraní rolí, dramatizace) např. na téma reklamace, odmítání rizikových nabídek, jednání na úřadech. Podstatné je také vést žáky k vytváření a formulaci vlastních názorů a uplatňovat diskusní metody.

Komentáře k využití učebních pomůcek

   Pro žáky s LMP je vhodné v hodinách využívat praktických předmětů a pomůcek a to především z prostředí, které je žákům blízké – příklady osobní dokumentace (rodný list, občanský průkaz…), poštovní poukázky (složenky, doručenka…) apod.

Navigace

«  O průvodci a úpravách (úvod) «

  Úpravy ŠVP

  Plány (IVP, PLPP)

 

  Obsah RVP ZV 

‹    Člověk a společnost

Odkaz na očekávané výstupy

Očekávané výstupy se zobrazí po kliknutí na tematický celek vzdělávacích oborů.

5.5.2. Výchova k občanství

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
ČLOVĚK JAKO JEDINEC
ČLOVĚK, STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ
ČLOVĚK, STÁT A PRÁVO
MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT

Odpovědi na často kladené dotazy

Pohled byl zobrazen 4038x od 22 únor 2016 do 19 duben 2024