Specifika práce s dětmi se zrakovým postižením

od Průvodce RVP PV

Doporučení, inspirace a náměty
Přidat do kolekce

Uvádí se, že zrakem přijímáme kolem 80 % informací. Ostatní smysly se dělí o zbývajících 20 %. Z toho je patrné, že zrakové vnímání má nezastupitelný vliv při výchově a vzdělávání a že ztráta schopnosti vnímat zrakem nebo její omezení způsobuje jedinci informační deficit.
Dále je třeba si uvědomit, že zrakové vnímání se během života jedince vyvíjí podobně jako motorické schopnosti. Zrakové schopnosti se vyvíjejí od narození zhruba do 6 let věku dítěte. U batolete vnímáme, jak se jeho motorické dovednosti rozvíjejí od lezení k chůzi, jak se chůze zlepšuje, jak batole překonává překážky v podobě nerovností, schodů apod. Rozvíjí se rovnováha, jemná motorika atd. Podobné je to se zrakovým vnímáním, ale v tomto případě není rozvoj zrakových funkcí tak patrný a někdy si nevšimneme, že se zdravý vývoj zastavil nebo že se ubírá nesprávným směrem. Abychom správně viděli, musíme mít správně vyvinuté a fungující nejen obě oči, ale také zrakové dráhy a zrakové centrum v mozku, musí fungovat spolupráce obou očí. Kvalita vidění je určena kvalitou zrakových funkcí:

  • Zraková ostrost (dítě vidí ostře na různé vzdálenosti)
  • Zorné pole (binokulární zorné pole vzniká sloučením zorného pole pravého a levého oka, souvisí s kvalitou sítnice v oku a čirým optickým prostředím, tzn., že světelné paprsky musí mít volný průchod okem a dopadat na správné místo na sítnici.)
  • Barvocit (schopnost vnímat barevné spektrum)
  • Okulomotorika (schopnost pohybovat očima v různých směrech, ale také tzv. souhyb (konvergence) očí – osy očí se protínají v jednom bodě předmětu, na který se díváme, a předmět se zobrazuje na sítnici obou očí v místě nejostřejšího vidění)
  • Adaptace na tmu a oslnění (schopnost co nejrychleji přizpůsobit zrak určitým světelným podmínkám)
  • Schopnost vnímat kontrast
  • Zpracování zrakových vjemů v mozku

U některých jedinců se setkáváme s nedokonalou senzomotorickou činností očí, hovoříme o tzv. poruše binokulárního vidění (nejčastěji šilhavost, tupozrakost). K  poruše může dojít hned po narození nebo v průběhu vývoje jednoduchého binokulárního vidění tj. do věku přibližně 6 až 7 let. Porucha binokulárního vidění je nejčastější poruchou vidění u dětí předškolního věku. Léčba a nápravy této poruchy jsou limitovány věkem. Obtížný byl a stále ještě je především záchyt poruchy. Proto je velmi vhodné podrobit dítě vyšetření přístrojem Plusoptix (případně jiným podobným) každoročně před nástupem povinné školní docházky. Důsledkem poruchy binokulárního vidění může být porucha prostorového vnímání, porucha trojrozměrného vidění, porucha pozornosti. Může dojít ke snížení zrakové ostrosti, omezení zorného pole, může být porušena konvergence a akomodace (schopnost zaostření na různou vzdálenost). To všechno má velký vliv na rozvíjení schopností a dovedností dítěte, a přitom zrakové funkce dítěte nebývají zhoršeny tak, abychom mohli mluvit o některé z kategorií zrakového postižení, protože na lepším oku bývá naměřen dobrý vizus (zraková ostrost) a ani zorné pole nebývá významně omezené (Janková a kol., 2015).

   Budeme rádi, pokud se podělíte o Vaše zkušenosti se specifiky práce s dětmi s SVP v Diskuzi. V diskuzním fóru se také můžete inspirovat nebo případně zeptat ostatních na jejich zkušenosti.
   Dotazy související se specifiky práce s dětmi s SVP můžete zasílat prostřednictvím formuláře umístěného na stránkách Konzultačního centra.

Pohled byl zobrazen 403x od 12 říjen 2016 do 21 únor 2017