Specifika práce s dětmi se zrakovým postižením

Určité zrakové postižení představuje často poruchu více najednou. Při všech závažných zrakových vadách se vyskytuje omezení (snížení) zrakové ostrosti nebo zorného pole. Proto především podle omezení zrakové ostrosti a zorného pole bylo zrakové postižení rozděleno na 5 kategorií: (zdravé vidění má hodnotu 1,00):

• lehká a střední slabozrakost/0,30 až 0,10
• těžká slabozrakost/0,10 až 0,0
• těžce slabý zrak/0,05 až 0,02  koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20° 
• praktická nevidomost/0,02 až světlocit se správnou projekcí světla/zúžení zorného pole do 5°kolem centrální fixace 
• nevidomost/světlocit s chybnou projekcí světla až po úplnou ztrátu zraku

Hodnotí se (měří) zraková ostrost s optimální korekcí (brýlemi) a do určité skupiny je jedinec zařazen podle naměřených hodnot na lepším oku. Takto se dělí zrakové postižení dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), využívá se v lékařství a má dopad i do sociální sféry.
Pro pedagogy má zařazení dítěte do určité kategorie zrakového postižení pouze orientační hodnotu, protože na vývoj dítěte, na jeho schopnost učit se mají vliv další faktory, např. osobnostní založení dítěte, schopnost využít kompenzační smysly, dovednost práce s rehabilitačními a kompenzačními pomůckami, vliv rodiny aj. Dvě děti se stejnou zrakovou vadou a stejným naměřeným vizem nikdy nemají stejnou potřebu podpory při vzdělávání.
Určování potřeb při vzdělávání dítěte se zrakovým postižením i dítěte s poruchou binokulárního vidění (s oslabením zrakového vnímání) se věnují speciální pedagogové ve speciálně pedagogických centrech pro zrakově postižené.
Z výše uvedeného vyplývá, že zejména „lehčí“ zrakové postižení může uniknout pozornosti rodičů i pedagogů. Problémy při zrakovém vnímání se mohou manifestovat různě a mohou být základní příčinou zdánlivě nesouvisejících projevů dítěte. Projevů, které mohou signalizovat nedostatečnost zrakového vnímání je mnoho, zde uvádíme pouze příklady:

• Astenopické potíže (časté slzení, bolest hlavy, mnutí očí, mhouření očí)
• Zvláštní držení hlavy, naklánění hlavy.
• Nevyhledávání činností mimo známé prostředí.
• Vyhýbání se místům s nedostatečným osvětlením, nebo naopak.
• Nejistota při pohybu, problém s rovnováhou při chůzi po „čáře“.
• Přibližování hlavy při prohlížení obrázků, malování, vymalovávání.
• Nepřesné vymalovávání, využívání tmavých (kontrastních) barev.
• Proměnlivost zrakových funkcí (někdy dítě vidí, jindy ne), nevěříme tomu.