Oblast jemné motoriky

Do této oblasti řadíme obtíže v:

• motorice mluvidel
• jemné motorice rukou
• vizuální motorické koordinaci /spolupráce oko-ruka/
• koordinaci pohybů
• u těžkých případů zaznamenáváme problémy s ovládáním svěračů.

Náměty k odstraňování obtíží:

Motorika mluvidel- pohyblivost jazyka, gymnastika tváří, rtů, svalstva obličeje. Jednotlivé pohyby (izolované) či pohybové sekvence je potřebné zvládnout s následujícími kritérii: přesnost provedení, plynulost a plavnost provedení, rychlost provedení, možnost opakovaného provádění pohybů ve stejné kvalitě, rychle střídat opačné polohy mluvidel, koordinovanost pohybů. Do určité míry využíváme slova, která obsahují shluky souhlásek a jazykolamy.

Procvičení jemné motoriky rukou (modelování, hry, mačkání, navlékání plodů, těstovin, základy šití)

Zrakově-motorická koordinace (spolupráce oka- ruky, vizuomotorika):

• pojování dvou obrázků ležících proti sobě (auto-garáž aj.)
• navlékání korálků, řazení prvků, stavebnice
• čtení po slabikách a doplňování obloučků
• čtení s okénkem.

Koordinace pohybů:

• pohyb podle předešlého schématu
• pohyb s hudbou
• jednoduchá sestava.

Grafomotorika:

Grafomotorikou rozumíme souhrn psychických i pohybových činností vykonávaných při psaní. Cílem základního grafomotorického nácviku je správně zafixovaný úchop psacího náčiní. Správný úchop nazýváme špetkový. Podílejí se na něm 3 prsty pravé (levé) ruky.

Palec tužku nebo pastelku drží, prostředníček podpírá a ukazováček je položen lehce shora (lehké položení můžeme motivovat zobáním kuřátek – ukazováčkem na pero lehce poklepeme). Prsteník a malík se ohýbají směrem do dlaně. Pokud dítě tyto dva prsty v dlani neudrží, můžeme mu pomoci vatovou kuličkou, kterou pod ně vložíme a dítě ji přidržuje. Malíková hrana dlaně se lehce dotýká podložky. Mezi hrotem tužky a prsty by měla být mezera asi 3 cm. Pokud dítě drží tužku níže, tak je omezen pohyb prstů. Prsty se nemůžou pohybovat volně, vzniká v nich napětí. Při vysokém úchopu je tužka špatně ovladatelná.

Špetkový úchop vyvodíme nápodobou sypání, solení, vhazováním korálků do sklenice s úzkým hrdlem (např. od kečupu). Pomoci mohou i různé druhy přídatných trojhranných nástavců na tužku k podpoře správného držení kreslicího či psacího náčiní.

Prevenci provádíme nejlépe kreslením.

Důležitým momentem je nejprve naučit dítě správně při kreslení a psaní sedět u stolu.

Zásady:

• nácviky v duševní pohodě, ne jako úkol, kde musí dítě obstát
• střídat různé psací a kreslicí materiály, používat velký papír a uvolňovat ruku od ramene přes předloktí až po zápěstí formou veselé hry: kreslit pohádky, příběhy apod.
• před kreslením, psaním rozcvičit ruce (kroužit zápěstím volným, pěstičkami, protřepat ruce, prstíky jeden po druhém do špetky palec k ukazováku, palec k prostředníku, palec k prsteníku atd. a zpět)
• vybarvování ploch.

K uvolnění ruky lze například využít z produkce nakladatelství pracovní sešity Michalová, Z.: Čáry máry I, II. Jsou určeny dětem předškolního věku a kladou si za cíl posílit grafomotorické dovednosti potřebné pro úspěšný start ve škole. Děti se hravou formou průpravnými cviky mají naučit zacházet s psacím náčiním, zpřesňuje se jim koordinace ruky a oka, posiluje se jemné svalstvo prstů. Cviky provádíme co nejčastěji. Čím lépe je děti zvládnou, tím lepší podávají výkon ve škole při psaní do sešitu.

Při jejich provádění se zaměřujeme na:

• způsob držení psacího náčiní.
• plynulost pohybu (neměli bychom přecházet roztřesenou linii tahu či přerušované čáry).
• rytmizaci pohybu.
• tempo – snažíme se o dodržení plynulého vyrovnaného tempa.

Vhodné kresebné náčiní:

K nácviku správného úchopu psacího náčiní a k práci dysgrafiků globálně se doporučuje používat křídy kulaté, bez šikmého seříznutí, silné štětce, mokrou houbu, prstové barvy, trojhranné tužky a pastelky, Progressa, voskovky, v případech hodných zřetele speciální kreslicí dlaňovou SES kuličku neboli Colorball. Jedná se o kreslicí voskovou různobarevnou kuličku především pro děti, které neumí či nemohou správně držet tužku v ruce. Formuje dlaň a učí správnému uchopení tužky. K vlastnímu provádění uvolňovacích cviků především řadových se pak hodí veškeré psací náčiní zanechávající měkkou stopu na papíře, které nenavádí dítě k zvýšenému přítlaku, aby stopa byla viditelná.