5.4 Vzdělávací oblast - Člověk a jeho svět - doporučení

Charakteristika vzdělávání žáků s LMP

   Při vzdělávání žáků s LMP je nezbytné, aby učitel soustavně sledoval a analyzoval průběh žákova vzdělávání, respektoval a zohledňoval jeho individuální potřeby, styl a tempo učení a při plánování výuky vycházel z jím zjištěného aktuálního stavu s cílem dosáhnout žákova osobního maxima.
   Z obecně platných didaktických zásad je při vzdělávání žáků s LMP třeba klást důraz především na názornost, přiměřenost, soustavnost a trvalost. Učitel by měl věnovat velkou pozornost také promýšlení vnější motivace žáka k učení a hledat způsoby, jak pro něj učení učinit zajímavým.
   Specifika žáků LMP, která je třeba při vzdělávání žáků s LMP ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět zohlednit.

Komentáře k organizaci výuky žáků s LMP

   Běžná vyučovací hodina je pro žáky s LMP, zejména v mladším školním věku nepřiměřeně dlouhá. Vzhledem k tomu, že obvykle nedokážou delší dobu koncentrovat svou pozornost a soustředit se na jednu a tutéž činnost, je žádoucí, aby učitel vyučovací jednotku rozdělil na několik časových úseků. V rámci nich by pak měl učitel činnosti vhodně střídat (např. pohybová aktivita – skupinová práce – didaktická hra – relaxační technika – reflexe). Pokud je to možné, je vhodné střídat rovněž prostředí, v němž výuka probíhá, a to jak v rámci kmenové třídy (např. v lavicích, na koberci, u počítače), tak v rámci školy (např. v knihovně, v odborné učebně, v relaxační místnosti, na školním pozemku, sportovním hřišti, ve venkovní učebně) či obce (např. na dopravním hřišti, v obecní knihovně, na vlastivědné nebo přírodovědné vycházce, na exkurzi).

Komentáře k práci učitele se vzdělávacím obsahem 

   Vzdělávací obor Člověk a jeho svět se svým integrovaným obsahem dotýká téměř všech oblastí lidského života. Stejně jako u ostatních žáků by osvojování žádoucích kompetencí mělo i u žáků z LMP vycházet z jejich vlastního prožitku a osobních zkušeností. Učitel by se při vzdělávání žáků s LMP měl tedy zaměřit v rámci tohoto oboru primárně na témata, která jsou žákům blízká a s nimiž mají přímou osobní zkušenost (např. prostředí domova, škola, rodina, místní krajina, nejbližší lidé a vztahy mezi nimi, chování lidí, bydlení, viditelné změny v přírodě, roční období, den a noc, péče o zdraví), a teprve po osvojení a upevnění základních znalostí a dovedností je pak se zohledněním individuálních schopností konkrétního žáka dále rozvíjet až na maximální možnou úroveň. I ve fázi učení se novým věcem je důležité neustálé zdůrazňování propojení nově nabytých vědomostí a schopností se znalostmi a dovednostmi již žákem osvojenými. Nové poznatky a dovednosti by měl být osvojovány postupně, v menších dávkách a v úzké vazbě na reálné, žákovi dobře známé situace. Nezbytnou součástí vzdělávání žáků s LMP je průběžná a častá kontrola míry osvojení a upevnění vzdělávacího obsahu a s ní související aktuální úprava dílčích i dlouhodobých vzdělávacích cílů či případná redukce obsahu vzdělávání. Hodnocení výsledků učení by mělo být vázáno především na hodnocení žákova individuálního pokroku a postihovat nejen úroveň jeho znalostí a dovedností, ale i proces samotného učení (formativní hodnocení). Je rovněž žádoucí podporovat pozitivní motivaci žáka k učení např. vyzdvihnutím žákových úspěchů či oceněním správného postupu při řešení úkolu.

Komentáře k využití učebních pomůcek

   Je možné využívat obdobné pomůcky jako pro ostatní žáky, preferovat názorné pomůcky a pomůcky z praktického života.

Zdroje:
Švarcová, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-8890.
Valenta, M., Petráš, P. Metodika práce s dítětem a žákem s mentálním postižením. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzita Palackého, 2012, publikace vznikla v rámci řešení projektu ESF OPVK